Vydání překladu odborné knihy „Energy Myths and Realities“ s podtitulem „Fakta pro debaty o energetické budoucnosti“

Aktuality  

Popis projektu.

Cílem projektu je vydání české verze knihy Prof. Václava Smila „Energy Myths and Realities“s podtitulem „Fakta pro debaty o energetické budoucnosti“.

O autorovi.

Václav Smil je uznávaným profesorem na Fakultě životního prostředí Univerzity Manitoba ve Winnipegu a člen Kanadské královské společnosti. Jeho interdisciplinárně zaměřený výzkum zahrnuje studie energetických systémů (zdroje, přeměny a dopady), environmentálních změn (zejména biogeochemické cykly) a historie technického pokroku a vzájemného působení energetiky, životního prostředí, stravy, ekonomiky a populace. Je autorem třiceti knih a více než tří set článků z této oblasti a o svých názorech a závěrech často přednáší v Severní Americe, Evropě a v Asii.

O knize.

Václav Smil v knize s budoucím českým názvem „Energetické mýty a skutečnosti“ velmi racionálně představuje a hodnotí nejvýznamnější mýty, které poznamenávají vývoj energetiky v posledních desetiletích (elektromobilita, jaderná energetika, decentralizace zdrojů, biopaliva, obnovitelné zdroje a další) a uvádí a analyzuje chyby, ke kterým došlo při zavádění a komercionalizaci těchto inovací. Analýzy vycházejí z dokonalé znalosti historického vývoje energetických systémů a z pevných základů související problematiky environmentální, technické, ekonomické a sociální. Vše je čtenáři předkládáno ve srozumitelné formě, nevyžadující pro pochopení nadprůměrných znalostí, argumentace je doložena množstvím dat a méně známých faktů. Jednotlivé technologie, systémy a zdroje energie a způsoby jejich chybné aplikace autor kritizuje s tím, že jedině tak (tj. při vyvarování se omylů) je možné jejich úspěšné uplatnění.

Kniha se po svém vydání v roce 2010 stala světově uznávaným zdrojem poučení a ocenila ji řada známých osobností z oblasti ekonomiky a energetiky. Příkladem je následující hodnocení:

Abychom byli schopni poradit si s celosvětovou poptávkou po energii při snižování naší uhlíkové stopy, bude nutné zodpovědně odhadnout náklady, schopnosti a účinnost různých zdrojů energie.

V tomto roce jsem četl několik knih od Václava Smila, plodného autora a profesora na Univerzitě v Manitobě, který provedl mezioborový výzkum v oblasti energie, životního prostředí, obyvatelstva, produkce potravin a dalších důležitých témat.

Energy Myths and Realities: Jak přivést vědce k debatě o energetické politice, zkoumá různé předpovědi, které o využití energie vznikly v minulosti a stále se vytvářejí.  Většina těchto předpovědí je příliš optimistická v názoru na to, jak rychle se věci mohou změnit a také na efektivitu jednotlivých přístupů. Přestože Smil zůstává v dlouhodobém hledisku plný naděje, je přesvědčen, že při řešení problémů, kterým čelíme, musíme zůstat realisty.

Mé oblíbené Smilovy knihy,  Creating the Twentieth Century a Transforming the Twentieth Century, zaznamenávají vynálezy za posledních 150 let. Jsou jednoznačně pozitivní, protože se zaměřují na inovace a také na to, jak inovace posunuly společnost vpřed.

Energy Myths and Realities  jsou ponuřejšího rázu, protože zaznamenávají spoustu naivních předpovědí. (Podtrhujíc tento bod, kniha cituje Publia Terentia Afera, dramatika z antického Říma, který řek l: „Muži věří tomu, čemu věřit chtějí.“). Někteří čtenáři mohou shledat Smilovu nepolevující kritiku těchto zavádějících myšlenek mírně tvrdou, ale je pro nás důležité tyto chyby studovat. Pokud si budeme myslet, že řešení energetických problémů je snadné, nebudeme investovat dost na to, abychom dodávali nízkonákladovou energii chudým, a nebudeme podnikat dost na to, abychom předešli klimatické katastrofě.

Tuto knihu doporučuji každému, kdo se zabývá energetickými otázkami – ne pro povzbuzení, ale pomoci jim mít pevnější /výraznější rámec pro vyhodnocování energetických příslibů. Smil je schopen dokázat, že i když uděláme maximum a novinky budou úžasné, opravdová změna bude přesto trvat nejméně 20 let. Dle mého názoru, nejistoty v oblasti zavádění nových zdrojů energie podtrhují/zdůrazňují  důležitost věnovat se mnoha různým cestám.

Smil ve své knize představuje přesvědčivý historický přehled. Je fascinující, že na začátku 20. století si mnoho vědců myslelo, že spalovací motor bude nahrazen auty poháněnými parou nebo elektřinou. Avšak benzín s vysokým energetickým obsahem a problémy při výrobě levných baterií tento problém pomohli vyřešit.  Rudolf Diesel, který v 90. letech 19. století vynalez dieselový motor, spáchal v roce 1913 sebevraždu, protože nevěřil, že jeho vynález bude mít úspěch.  Přitom jeho motor dominoval v na lodním a kamionovém trhu ještě 4 desetiletí po jeho smrti a ještě o mnoho později (kolem 1990) měl významný podíl na evropském automobilovém trhu.

Souhlasím se Smilem, že jaderná energie může v budoucnu hrát podstatnou roli. (Jsem zainteresovaný ve společnosti – TerraPower – která pracuje na typu rychlého reaktoru a věříme, že bude ekonomicky úspěšný). Ale je ještě spousta úkolů, které musí být v oblasti jádra vyřešeny – náklady, zabezpečení, bezpečnost materiálů a likvidace odpadu. Přestože si myslím, že existuje vysoká pravděpodobnost, že tyto problémy budou vyřešeny, měli bychom být obezřetní.

Smil je adekvátně přísný na fandy etanolu. Toto palivo bude stěží hrát významnou roli vzhledem k zásadním problémům. Fakt, že USA dotují ročně tuto aktivitu částkou mezi 5 a 7 miliardami dolarů – přestože to zvyšuje ceny potravin  – je neuvěřitelný. USA nedovolí zahraničnímu etanolu získat stejné daňové výhody, z čehož je zřejmé, že tato strategie není opravdu zaměřená na energetické využití etanolu. Velká lobby, která dnes sahá dokonce za skupinu kukuřičných producentů, udržuje tuto politiku neměnnou. Existují některá biopaliva, která mohou být vhodnější, ale i tak je třeba ještě vyřešit spoustu problémů.

V jeho dalších knihách mi Smil otevřel oči, když ukázal omezenou energetickou výtěžnost nových energetických technologií. Pokud srovnáte obnovitelné zdroje energie se současnými elektrárnami na pevná paliva, jsou 10 až 100 krát méně energeticky vytěžitelné. To neznamená, že obnovitelné zdroje nebudou úspěšné, ale je třeba zohlednit spoustu faktorů, jako např. počasí, které ovlivňuje předvídatelnost výroby energie a živostnost vybavení.

Smil skvělým způsobem vysvětluje, proč odstranění emisí CO2 o značnou část nebude nikdy snadné a rozhodně toho nemůžeme dosáhnout ve značném rozsahu v několika příštích dekádách. V letech 2012 až 2025 bude vyprodukováno více než 500 miliard tun CO2. To je více než 10 000 krát větší objem než ten, který je uvedený v projektech na experimentální odstraňování uhlíkového odpadu.

Dlouhotrvající skladování bude zřejmě vyžadovat, aby vládní instituce na sebe vzaly zodpovědnost za monitorování a jiné překážky. Dokud nebude vláda schopna ukázat k takovému kroku ochotu, nemyslím si, že soukromý průmysl by měl riskovat své peníze. To je přesně ten případ, kdy problémy jsou bagatelizovány – částečně proto, že kdokoli, kdo má podíl v uhlovodíku, upřednostňuje toto řešení, protože by rád uchoval své současné investice, nebo alespoň oddálil jakoukoliv změnu/jejich náhradu.

Smil také odmítá Gorovu teorii, že změna by byla možná do 10 let. Rovněž nesouhlasí se 2 americkými vědeckými články, dle kterých přechod na obnovitelné zdroje bude velmi jednoduchý. Souhlasím se Smilem, že tyto názory nahlodávají ochotu veřejnosti, aby byl zaveden nějaký druh „uhlíkové daně“, nebo aby byl financován další výzkum a vývoj, který je dle mého názoru důležitý.  Jsem člen skupiny s názvem American Energy Innovation Council , která vládě doporučila utrácet více za výzkum a vývoj, než jít cestou tvrdé politiky snižování uhlíkového odpadu.

Smil opatrně vysvětluje, že energetické technologie nemohou jít dopředu stejným tempem, jakým se vydaly mikroprocesorové čipy v několika minulých dekádách. Aby byl jasný rozdíl mezi světem energie a počítačovými mikročipy, je nutné se podívat na omezený vývoj baterií a různých typů motorů. Když se podíváme na skutečné náklady na solární energii, většinou si nevšímají možných problémů s instalací a špatným počasím.

Smil skvěle vysvětluje, jak srovnávat údaje o vysokých, ale krátkodobých, výkonech obnovitelných zdrojů energie a trvalé, prakticky nepřetržité, výkony jaderných elektráren. Protože obnovitelné energie jsou k dispozici občasně, musíte mít buď záložní způsob výroby energie, který si plně uhradíte, nebo musíte mít k dispozici širokou škálu řešení, která ještě ale nebyla vynalezena a možná nebudou po několik příštích desetiletí.

Přestože se Smil zaměřuje většinou na předpovědi v oblasti energie, které byly chybné v oblasti techniky a nákladů, musíme si udělat jasno v nařízeních a pobídkách. Je velmi těžké navrhnout vhodné pobídky na spolehlivost, přenos, skladování a odpad. Znepokojujícím příkladem bylo, když americká vláda chtěla vyřešit problém s jaderným odpadem na hoře Yucca, utratila 9 miliard dolarů a pak tento projekt zrušila, evidentně z politických důvodů. Podobně je poučné, jak byl „uvolněn“ trh s elektřinou v Kalifornii za účelem snížení cen elektřiny – ve skutečnosti to vedlo k obrovským cenovým vzrůstům.

Smil upozorňuje na to, že ne všechny odhady do budoucna jsou přehnaně optimistické. Někdy se objeví novinka jako např. břidlicový plyn – přírodní plyn v břidlicových ložiscích a stane se příjemným překvapením. Rovněž je povzbudivé, že v současné době pracuje po celém světě na energetické problematice více techniků a podnikatelů než tomu bylo kdykoli dříve, a že mají k dispozici lepší vědecké znalosti, lepší vybavení a schopnost navzájem sdílet své poznatky. Samozřejmě i těmto příjemný překvapením bude trvat několik desetiletí, než přispějí ke změně, protože celosvětové energie má gigantické rozměry.

Energy Myths and Realities není kniha o zkáze a temnotě. Snaží se, abychom vystřízlivěli z chyb, které se staly, ale rovněž vypočítává řadu poučení z chybných minulých předpovědí, se kterými souhlasím. Myslím si, že tato kniha přispěje k lepší energetické strategii, která je nesmírně důležitá.

(Recenze – Bill Gates, 13.10.2010)

Vydání knihy.

Práce na překladech, aktualizaci dodatků a napsání předmluv budou zahájeny v březnu 2013 a budou organizovány tak, aby mohla být konečná verze předána ke grafické úpravě koncem léta a náklad 500ks výtisků zhotoven nejpozději v listopadu 2013. Kniha pak bude distribuována do sítě knihoven, manažerům energetických podniků a v maximální míře také kompetentním politikům. (Nabídka prostřednictvím www informace.)

Na projektu spolupracuje Moravskoslezský energetický klastr spolu s Výzkumným energetickým centrem Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava a Moravskoslezským dřevařským klastrem. Spolupráce všech těchto institucí je z podstatné části zaměřena na aktuální energetická témata.

---

Sdílet tento příspěvek

---

Komentáře